EMIL ZOLA.

Bohuslav Květ

V dne světle střízlivém jdeš šedou krajinou, již oživuje všedních lidí pestrý dav, shluk hrubých balvanů tě časem zarazí, na blízku těly nahými se svítí splav... Ach, jak vše profanním to na pohled se zdá! Ze všeho cítíš čerstvě zmrvenou tu zem... Marně se točí zrak po čistém prameni a marně hledáš kolem stinných lesů lem. Tu náhle bouře v tmu zahalí celý kraj a v lidské hrůzy skřek se blesky kmitají... a když pak prohlédneš, krvavé růže zříš a nad hlavou tvou teskně vrby šeptají...

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

609. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Asyl v lesích. (Alois Škampa)
  2. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  3. None (Karel Leger)
  4. Tajemný hvozd. (Alfons Breska)
  5. LUNĚ (Alfons Breska)
  6. SVÝM PÍSNÍM. (Josef Václav Sládek)
  7. PODZIMNÍ OBRÁZEK. (Adolf Brabec)
  8. VEČER. (Antonín Klášterský)
  9. Lůžko poutníkovo. (Vincenc Furch)
  10. ŽIVOT. (Adolf Červinka)