PODZIMNÍ OBRÁZEK.

Adolf Brabec

Když vrchem dubu vítr vane a sežloutlou tu trávu čeří, na šípku zlíbá růže plané, na lesním usne kdesi keři, tu kane slza jak list z keře, a smutek ve srdce se béře; smutné umírání kolem, šero, den se náhle krátí, pár lidí se mihne polem, tam oheň, i ten se tratí..

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

57. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXII. Nic smutnějšího není (Jaroslav Vrchlický)
  2. Asyl v lesích. (Alois Škampa)
  3. EMIL ZOLA. (Bohuslav Květ)
  4. SPOUSTA. (Irma Geisslová)
  5. báseň bez názvu (Karel Leger)
  6. BEZ LÁSKY (František Šimeček)
  7. Ticho v lese. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Po nemoci. (Adolf Brabec)
  9. XXVI. Dnes pláčou sosny v lesině (Adolf Heyduk)
  10. Na hřbitově. (Alfons Breska)