Po nemoci.

Adolf Brabec

Půl roku umíral jsem těžce chorý. – Za červnového, nádherného rána, v jihočeské vyšel jsem si bory, má duše byla steskem rozedrána. Do bujné trávy leh’ jsem, pokraj lesa, z modřínů a sosen dýchal vůni, na motýla jsem hleděl, v květ jak klesá, kde slunce ozářilo lesní tůni. U myslivny, kde růže červenaly, jsem zahléd’ nadlesního houfec dětí, ve tváři štěstí, vesele se smály, že v duši své jsem cítil rozechvětí. Zde kapradí jsem splet’ a květ bílý, k modru nebes hledě v divém stesku, to byl jsem pohnut onou šťastnou chvílí, že dumat mohu zde po jihočesku. V kytici jsem spínal plané růže, v té chvíli poznav slasti všecky: i v myslivně že štěstí bydlet může, jen zdráv být – slyšet šťastný jásot dětský!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

190. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Země. (Julius Zeyer)
  2. NAD LABSKOU TŮNÍ (Jaroslav Vrchlický)
  3. PODZIMNÍ OBRÁZEK. (Adolf Brabec)
  4. U LESNÍ TŮNĚ (Antonín Klášterský)
  5. TO KE MNĚ PROMLUVILA (Antonín Sova)
  6. JSEM KVĚT, jenž smrti žencem bude sťat, (Adolf Racek)
  7. Kde olše halí zelení jarou vnady své lepé, (Josef Holý)
  8. SPOUSTA. (Irma Geisslová)
  9. SEN. (Viktor Dyk)
  10. I. Když zadumán jdu jara dobou novou, (Adolf Heyduk)