I. Když zadumán jdu jara dobou novou,

Adolf Heyduk

Když zadumán jdu jara dobou novou, než těžkou hlavu složím na loži a vlídný večer růži purpurovou na pokraj nebe tiše položí, tu duše má se vidině tvé kloní a klade růže na hrob tvůj. Nechť na můj nikdo slzy neuroní – jen tvůj Bůh opatruj! A syp naň každým jarem nové květy a ovíjej ho nejvnadnější vůní! Pak šťasten jsem jak před dávnými lety, byť pohlcen již černou času tůní.

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

360. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zahrada snů. (Jaroslav Vrchlický)
  2. IX.* Kdy slunce vzejde s rána v lesklém svitu, (Gustav Pfleger Moravský)
  3. V mou lásku, rcete zahleděné víly, (Adolf Racek)
  4. Sen lásky. (Josef Václav Sládek)
  5. KDYŽ JEL JSEM VEČER KOLEM CHIEMSKÉHO JEZERA... (Adolf Brabec)
  6. PO SMRTI. (Bohdan Kaminský)
  7. Asyl v lesích. (Alois Škampa)
  8. Leknín. (Rudolf Richard Hofmeister)
  9. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  10. Prosba. (Augustin Eugen Mužík)