MODLITBA.

Bohuslav Květ

Po celý život svůj jsem Tobě, Bože, sloužil a ze svých slabých sil Tvé Jméno velebil, ač osud neblahý mou duši často soužil, já tušil vždy, že Ty’s jediný žití cíl. A nechať nejhroznější strasti i smrt černá mé vetché tělo zkruší v chvílích posledních, má duše zůstane Ti vždy, až k hrobu věrná a mroucím vzdechem dík jen zazní Ti z úst mých.

Patří do shluku

dědeček, babička, vnouček, babiččin, povídat, stařenka, vnučka, staroušek, dědoušek, vnouče

70. báseň z celkových 211

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Se hřbitova. (Ferdinand Tomek)
  2. HŘBITOVNÍ ZVONEK. (Růžena Jesenská)
  3. I. EVA. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Vždy nosil jsem Tě ze hřbitova... (Adolf Heyduk)
  5. SOUSTRASŤ. (Emanuel z Čenkova)
  6. 5. Z jara nech tě světí, líbý chládku, (Jan Kollár)
  7. Duma štědrovečerní. (Adolf Heyduk)
  8. Vitalismus. (Augustin Eugen Mužík)
  9. V staré zahradě. (Bohumil Forman)
  10. Dědečkovi. (Albína Dvořáková-Mráčková)