Vždy nosil jsem Tě ze hřbitova...

Adolf Heyduk

Vždy nosil jsem Tě ze hřbitova, kde dědeček spí s babičkou, a líbal jsem Tě, líbal znova, rád byl bych v ústka malinová vzdech’ celou zpěvnou duši svou. Kde jsou ty časy – ach, kde jsou! Já nosil Tě – jeť kámen mnohý na cestě v posvátný ten sad – jak měl jsem nechat’, přeubohý, Tvé nožky o kamenů rohy nevlídnou chůzí týrat’ snad, ty nožky, jež jsem měl tak rád? A teď, když bez Tebe tam kráčím, tak ukrutno mi, že bych kles, zrak temní se, a když se vracím, víc žalu záchvatem se kácím než peň, když na přestálý les zlý buran rozlícen se snes. Ó kéž by Boží smilování tak přivilo mě v náruč svou a slíbalo mi žalosť skrání jak Tebe já, než při skonání v hrob svoji vnučku maličkou vzal dědeček si s babičkou.

Patří do shluku

dědeček, babička, vnouček, babiččin, povídat, stařenka, vnučka, staroušek, dědoušek, vnouče

22. báseň z celkových 211

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Básník a babička. (Karel Sudimír Šnajdr)
  2. K. V. RAIS. (Karel Mašek)
  3. Náš dědeček. (Jan Pelíšek)
  4. Duše hodin. (Karel Jonáš)
  5. Kolovrátkář. (Rudolf Pokorný)
  6. JEDNO SLOVO. (Antonín Klášterský)
  7. DEN CHMURNÝ... (Antonín Klášterský)
  8. Dědečkovi. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  9. O tom našem dědečkovi. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  10. MODLITBA. (Bohuslav Květ)