Duma štědrovečerní.

Adolf Heyduk

Noc hvězdná sivým křídlem věje cit divný do všech ňader cev, můj zrak se kalí, srdce chvěje a krůpěj krvavá se leje na štědrovečerní můj zpěv. Dřív létala má duše domů, teď nemá sil, vždy strádajíc, a požalovat není komu; jdu přec – ach, vrchů do průlomu mně nikdo nepřichází vstříc. Leč vidím dávné, zlaté stopy dvou drahých lidí v sněhu plát – mé oko slzami je topí – zda jejich ruce mých se chopí? zda zlíbáme se nastokrát? Ach, nelze celovat těch kšticí, mne doba přelstila, je věk, a nelze také dítku říci: „Pojď, vylíbej jim starost z lící, jsouť babička a dědeček!“ Kam nesahá však ruka v bolu, tam dospěl vroucí písně let: dnes, drazí, dnes jsme všickni spolu, v mé prosté síni, v čele stolu, vás vítá zrak a líbá ret.

Patří do shluku

dědeček, babička, vnouček, babiččin, povídat, stařenka, vnučka, staroušek, dědoušek, vnouče

32. báseň z celkových 211

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. I. EVA. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Vykoupeni. (František Táborský)
  3. 5. Z jara nech tě světí, líbý chládku, (Jan Kollár)
  4. Vitalismus. (Augustin Eugen Mužík)
  5. VÝČITKA. (Louis Křikava)
  6. LIII. Mimo les volně si kráčím, (Adolf Heyduk)
  7. HOVOR DUŠÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  8. 212. Rozličný smysl. (Jan Petr Jordan)
  9. 6. Již i ve snách hrůzou navštěvují (František Ladislav Čelakovský)
  10. ROMANCE (Josef Kalus)