Vánoce 1918.

Bohuslav Květ

Sníh zmizel z údolí jen na horách se svítí(J6f) mystickým leskem nekonečných dálek(J5f) Jak lehce dýchá se Žit zelení zrak brouzdá(J6f) žit zelení jež v tmavé plochy vryta(J5f) A kolem dlouze hučí černých lesů chlumy(J6f) jak touhou jara v březnových dnech prvních(J5f) A vysoko se klene nebe holubičí(J6f) jež tóny má jarního zvěstování(J5f) A přec jsou teprv vánoce A zima pravá(J6f) nám teprv počíná s metelic smečkou(J5f) Však mysl naše nechce letos zimy znáti(J6f) národa jarem dýše nám zem nebe(J5f)

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

79. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na prahu zimy. (Herma Pilbauerová)
  2. KRUTÉ JARO (Antonín Sova)
  3. V jižním dechu. (Alois Škampa)
  4. KVĚTY MLADOSTI. (Josef Václav Sládek)
  5. HLASY Z ÚDOLÍ (Antonín Sova)
  6. SUCHÉ LISTÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Sonet – epilog. (Josef Svatopluk Machar)
  8. MLADIČKÉ JARO. (Bohuslav Květ)
  9. Mráz. (Adolf Heyduk)
  10. V KOUT PUSTÝ... (Karel Babánek)