Jarní píseň.

Bohuslav Květ

Hráz pod hradem, kde denně chodívám, již zelená se, jarní vody hučí, zpěv ptačí srdce budí k lásky hrám a věčná příroda nás žíti učí... Svou hroudou zavoněla zase zem a vábí kouzlem nepomíjejícím, ať starce, oráče neb snílka sem, k svým ňadrům mateřským a milujícím. A pilný oráč čeká s touhou již, by v kyprou zemi mohl pluh svůj vnořit, a země, střásši zimní mdloby tíž, též touží dětem svým chléb živný tvořit...

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

380. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Podzimní. (Emanuel Miřiovský)
  2. Čtvero časů v roce, aneb: Každá věc má kolikeré strany. (František Hajniš)
  3. DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY. (Emanuel Čenkov)
  4. Zřícenina. (Emanuel z Čenkova)
  5. Pole. (Antonín Sova)
  6. PODZIMNÍ PÍSNĚ (Antonín Klášterský)
  7. KRAJ LEŽÍ PŘEDE MNOU. (Antonín Jaroslav Klose)
  8. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  9. ZPĚVÁCI. (Josef Václav Sládek)
  10. Jak za letního jitra... (Bohuslav Květ)