Jarní píseň.

Bohuslav Květ

Jarní píseň.
Hráz pod hradem, kde denně chodívám, již zelená se, jarní vody hučí, zpěv ptačí srdce budí k lásky hrám a věčná příroda nás žíti učí... Svou hroudou zavoněla zase zem a vábí kouzlem nepomíjejícím, ať starce, oráče neb snílka sem, k svým ňadrům mateřským a milujícím. A pilný oráč čeká s touhou již, by v kyprou zemi mohl pluh svůj vnořit, a země, střásši zimní mdloby tíž, též touží dětem svým chléb živný tvořit... „Role“ 1925.
59