Švihovský hrad.

Bohuslav Květ

Švihovský hrad.
Tu na tebe zří přísně celé věky... Hrad říční, na ostrůvku stromy zdobeném, jenž utvořen tu rameny je řeky, ční chmurně, střízlivě v svém rouše kamenném. Zazděná okna k lukám hledí slepě, že mrtvé Minulosti dech tě ovane, a přec ten staletý hrad velkolepě svou zasmušilou krásou tvoji mysl jme... A náhle přemítáš, kolik tu ctností v ten půvabný kraj český kolem zářilo a kolik těžkých vin a ukrutností se v pyšném tom kdys hnízdě panském zrodilo. Dnes jen jak výčitka dob dávných, temných ten starý památník v kraj svobodný již zří, však přec, když hrad ten v červáncích ční jemných k nebi, rád člověk o dějinách jeho sní... „Šumavan“ 1923.
55