V časném jaře.

Bohuslav Květ

V časném jaře.
Hle, stromy ještě holé jsou a s touhou čekají, až přijde máj a obdaří je listím, květem, až lehké vánky koruny jich jemně zčechrají a vůni líbeznou roznesou širým světem... Hle, země ještě holá jest a čeká s touhou jen, až přijde máj a zelení ji zbarví jasnou, až vzplane slunce na nebi v opojný, snivý den a zulíbá ji jako milenku svou krásnou... A člověk, zmučený též mrazy smutků, bolestí, o máji čarovném sní v nedočkavé touze, že stromů zelených list nad hlavou mu šelestí a slunce choré srdce jeho líbá dlouze... „Šumavan“ 1925.
38