Nemocnice.

Bohuslav Květ

Nemocnice.
To dům je vzdechů, stenů, utrpení, horečné oči z bledých tváří zírají, vzduch těžký, zdá se, života tu není: paprsky ze záhrobí sem jen padají... A přec se z bolesti tu život rodí, mužové vědy pramen jeho zkoumají a ostrým nožíkem ten pramen vodí k světlu a vzduchu, odkud hymna žití zní... Ty zlaté ruce, jež Smrt zdolávají! Těm, jež Smrt provázela v nemocnice zdi, jimž pohřební zpěv hrála na šalmaji, ty ruce vrátily zas slunné žití dni... „Klatovské Listy“ 1922.
47