Dru Fr. Lukavskému.

Bohuslav Květ

Dru Fr. Lukavskému.
Do vsí a městeček, jež u paty se chmurných krčí hor, v příboji germánském jež zachovaly si vždy rod, řeč svou, Vy s apoštolů zápalem jste útěchu a pomoc nes’, a kam jste vkročil, v tvářích vrásčitých svit’ jas a v srdcích ples. Sta dětských duší zachránil jste našemu tak národu, sta duší českých posílil a dal jim nový žití cíl a neumdléval jste, byť mnohdy za vše, co jste lidu dal, trn zneuznání Vaše srdce zlaté krutě probodal... A staví-li svým zasloužilým mužům národ pomníky, Vám není třeba jich, Vy sám jste pomník svůj si postavil: ty české školy v menšinách Váš nejkrásnější pomník jsou a věrných srdcí dík je nejmilejší Vaší odměnou... „Český Deník“ 1924.
57