Podzimní dni.

Bohuslav Květ

Podzimní dni.
Dni smutné, podzimní, kdy mlhy obzor zahalují, že ani lesa nevidíš ni nedalekých hor, jen ustrnule nasloucháš, jak teskné větry dují, nad léta krásou zmizelou jak lká tvůj milý bor. A marně k nebi pohlížíš, kdy slunce zase vzplane, i noci bezhvězdné a tmavé jsou jak propasti a v nudě dnů ti na mysli vždy jeden obraz tane, ten výjev, jenž se odehrál kdys naší ve vlasti. To podzimní byl den, na nějž se zapomíná stěží, a při vzpomínce té se srdce česká zachvějí: na Bílé hoře zbité vojsko českých pánů leží a nad ním mlhy listopadové se válejí... „Šumavan“ 1924.
65