V aleji.

Bohuslav Květ

V aleji.
Tou alejí já večer chodím rád, když soumrak stíny klade na zelená pole. Ztich’ města ruch i sešeřených lad a srpek měsíce plá nebes na údole... Na hlavu šednoucí mi padá květ a s dálné stráně odkuds’ jako šalmaj míru zní flétny hlas v zasněný, širý svět, jak šalmaj míru zní až k hvězdám, do vesmíru... „Šumavan“ 1923.
54