Byla to podivná pohádka Lásky(Na)
byla to smutná a zoufalá pohádka Lásky(Na)
Bůh ví jak stalo se že bílýma svýma ručkama(Na)
jak v horečné modlitbě měla zlomené prsty(Na)
zavěsila lehoučké tělíčko své(Na)
lehoučké jak pavučí šedé(Na)
na moji úpornou šíji(Na)
Zrakem zalitým slzou pila mi ze rtů zkřivený smích(Na)
pila z očí mých lhostejnost klidnou(Na)
Rty se jí chvěly nezdolnou touhou(Na)
rty se jí chvěly zdrženým pláčem(Na)
Bůh ví jak stalo se že klidný líbal jsem slzy(Na)
a její pláč jenž cukal jí v prsou(Na)
Já samotář který před časem ještě(Na)
za ženou neznámou za ženou smyšlenou(Na)
rozpínal horečně křídla svých snů(Na)
já ve své ji držel náruči líbal a klidný přec zůstal(Na)
A viděl jsem v témže okamžiku tisíce jiných(Na)
kteří nežili ve snech ale s tělem žen zpívali v štěstí(Na)
A trpkost mne schvátila křečí(Na)
a bolest křikla mi vzpouru v minulé žití(Na)
Můj Bože což nemohu šťastným být také(Na)
Nemohu zpívati v štěstí(Na)
upřímně zpívati v rozkvetlé Lásce(Na)
Nebo jsem přešel hranice území lidských(Na)
hranice území Rozkoše a Těla(Na)
Můj Bože jen moře nesmírné široké život můj v samotách(Na)
jež lhostejně čeká až znavená oběť sama utone v něm(Na)
A trpkost mne schvátila křečí(Na)
a bolest křikla mi vzpourou v minulé žití(Na)
Strh jsem ji v náruč a líbal a plakal s ní(Na)
a šeptal jsem úzkostně v chvějící bázni(Na)
jak zoufalé modlitby škrcený výkřik své duše(Na)
O dítě nauč mne Lásce(Na)
té jakou žijí ti všickni(Na)
viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie
768. báseň z celkových 1655
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Úzkost duše.
(František Sís)
-
Mori!
(Xaver Dvořák)
-
UMĚNÍ,
(Stanislav Kostka Neumann)
-
Písně svatební.
(Milan Fučík)
-
Čtyři písně mé mladé milence.
(Otto Gulon)
-
MŮRA.
(Antonín Sova)
-
PŘÁTELSKÁ SONATA.
(Antonín Sova)
-
Lásku chci.
(František Sís)
-
TYS ZŮSTALA.
(Xaver Dvořák)
-
NOC.
(František Soldan)