Můj život lhal.

K. Egor

Můj Život jednou chtěl zavýsknout přece, chtěl zazpívat duši mé nejvyšší tóny, sebe obelhávaje, chtěl obelhat mne. Ale Bože! Proč to jen činil! – Já nepoznal masku a věřil. Však výkřik zůstal viseti v mračnech a nejvyšší tóny přepjaly tenké juž struny. A nevinný snášel jsem nové zas muky a nevinný trpěl jsem vylhaným hříchem. Pak posměšný dav na pranýř vyzvedl zemdlené tělo a divoký kankán tančili v smíchu. A na ruce pouta mi dali a na čelo vpálili zločinců cejch. Má duše o Pomstu křičeti chtěla, má duše umřít si přála; a nedovedla než modliti se za posměšný dav.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

419. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MASKA. (Karel Babánek)
  2. MASKA SMRTI. (Jaroslav Vrchlický)
  3. MAG VALČÍK. (Zikmund Winter)
  4. Píseň vichru. (Julius Alois Koráb)
  5. NUDA (Karel Mašek)
  6. XII. Při svatbě. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Labutí zpěv vysloužilého literáta. (Jaroslav Martinec)
  8. Bez masky. (Emanuel z Čenkova)
  9. Vějíř. (Antonín Sova)
  10. Stíhaný. (Jaroslav Vrchlický)