II. 2. květen 1938.

František Zavřel

Zmizela jako pohádka, jako vzpomínka přesladká, jako píseň, kterou slyšíš znít, zborcené harfy tón, zapadlé hvězdy svit, zpěv, který pastýř píská na šalmaj, zhaslého ohně dým, ztracený srdce ráj. Ubohá Miládka! Byl pozdní večer, druhý máj...

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

74. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Lká vítr nocí... (Jaroslav Vrchlický)
  2. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  3. Snad jsi šel už v němém žalování (Hanuš Věnceslav Tůma)
  4. SMUTNÁ PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)
  5. 7. S trudem svým se vracím z doubí – (Václav Bolemír Nebeský)
  6. Sám s vichrem. (Jaroslav Vrchlický)
  7. JARNÍ SLOKY. (Karel Babánek)
  8. Píseň Vltavina. (Eliška Krásnohorská)
  9. Elegie. (Augustin Eugen Mužík)
  10. CYPŘIŠ. (Emanuel z Čenkova)