NOKTURNO.

František Rybář

Již všechny keře nocí usnuly a oken všech již zhasla světla v dáli, jen my se ještě z parku nehnuli a neúnavně jsme si povídali. O nadějích jsme povídali svých, o touze, jež nám stejně srdce vláče, o prázdných dnech a smutně bolestných, a o nocích, jež vlaží slzy pláče... Večerních růží prudké výdechy intimním šerem plnily nám duše – nám zbyly již jen trpké útěchy a kolébání v nadějné jen tuše. Ty nám jen zbyly... Vášně dusivé zpěněny v hrudích srdcem lomcovaly, a soustrast měly hvězdy zářivé, a v dálce zalkal jakýs ptáček malý. A pak již byli němi jsme a mdlí, hluboký rybník naplnil nás bázní – a odejít jsme přec se rozhodli dřív, nežli půlnoc z temné věže zazní.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

222. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ECHA Z RÁJE. (Vladimír Frída)
  2. V budoucím podzimku. (Josef Svatopluk Machar)
  3. Ve chvíli půlnoční. (Karel Babánek)
  4. BEZESNÁ NOC (Vladimír Frída)
  5. STROMY (Otokar Fischer)
  6. U DIVADLA V MEININGÁCH. (Adolf Bohuslav Dostal)
  7. CIS-MOL. (Ludvík Lošťák)
  8. Po klekání. (Augustin Eugen Mužík)
  9. SÁM KLEČÍM JEŠTĚ. (František Kvapil)
  10. Již bije půlnoc. (Ervín Špindler)