UKLIDNĚNÍ.

František Rybář

Tvůj rozpak réva ukryla a purpur studu, tvá vlhká ruka moji svírá v křeči. Zas bázlivě se ptáš, zda věren budu, svou úzkostlivou nedůvěry řečí. Hleď – nebes báň se skrývá do soumraku a nad lesem si mladý pastýř zpívá. Zmodralá víčka otevř polekaných zraků, bych zmatkem kochal se, jenž v nich se skrývá. Je vesmír rozsáhlý a láska má jím bloudí jak sladký tón, jenž resonanci hledá. Je zákon přísný, přísný duch, jenž soudí – ne, neboj se, on utrpět ti nedá. Jen touhy vedly nás, nesamostatné slepce, ten schvátit pohár, omamně jenž chutná. Jak děcko vzal jsem tě a posadil tě hebce, když nejvíc plakala’s a nejvíc byla smutná. Jen osud kázal nám. O mé se opři rámě a stopou beř se mou, svým štěstím jista. Již babí léto polétá a usedá si na mě, svatební závoj pro tvou šíji chystá.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

937. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  2. SKLÁDÁNÍ PRO MÉ SYNKY. (František Taufer)
  3. PÍSNĚ KE CHVÁLE DÍVČÍHO TĚLA. (František Taufer)
  4. Píseň Šárčina (Rudolf Medek)
  5. BŘEZEN (Rudolf Medek)
  6. SLZA (Arnošt Procházka)
  7. NE KRÁSA. (Vladimír Houdek)
  8. ŽIVLOVÉ DUŠÍ (František Odvalil)
  9. GABRIELE D’ANNUNZIO. (Jaroslav Vrchlický)
  10. CO CHCEŠ MI ŘÍCI... (Otokar Březina)