TOUHA...

Alois Věkoslav Haber

TOUHA...
Jsem v dálce od Tebe a marně lomcuje mnou touha; do duše voní naší lásky květy... pel milé vzpomínky piji zdlouha: tak v vášni nádherné jsem líbal Tvoje rety... To není jenom polibek, jejž láska skytá, a jenom ramen objetí, jež měkce hřeje, toť touha plamenná, v níž vášeň skrytá do prsou dech a do žil krev mi znovu leje. – Nic více nepřeji si po shledání: Tvé vřelé objetí a těla skvostnou linii a ňader oblý tvar a klínu něžné odevzdání a srdce rozpuklé jak v květu lilií... Pak smutek duše rázem zmizí! Pojď ke mně blíž! Ať bouří vášeň ryzí... 15