ŠÍLENCOVA ZPOVĚĎ.

Ruda Mařík

Já spáchal zločin jsem...! – Za noci tmavé jsem vylákal jej v rouše přátelském. – On netušil nic! – Klidně spolu jdem’ jak přátelé. – Mé záští k němu dravé se svíjelo pod maskou lhostejnosti, a ruka má, pro ránu pevná dosti, se nezachvěla... Musilo se stát: já příčinu měl s ním se účtovat. Však proč? – Čím ublížil mi?! – Sved’ mi ženu? vzal bohatství mi? – Nevím věru sám, proč na svědomí jeho život mám. – To nebyl já jsem, jenž za každou cenu chtěl života jej zbavit. – Tajnou mocí jsa puzen, lákal jsem jej tmavou nocí jen proto ven, by do tůně tam pad’ a já se zoufalství moh’ jeho smát. Jej do tůně jsem hodil...! – Černé vlny se vzepjaly ve sloupcích vysokých... Mně zdálo se, jak výkřik sjel by v tich... tak děsný výkřik... a tak hrůzyplný. – Pak luna vyhoupla se nad oblaky... Ve svitu jejím vraždychtivé zraky jsem vpíjel do vody: zřel zápas smrti, jak zvolna v paži kostnaté jej drtí. A zápas dokonán...! – Již ztichla tůně a temná noc svým pláštěm skryla čin – Ni vzdech mne nezradil, ni vlastní stín... jeť mrtev on – a ukryt vody v lůně – – Leč v duši mé, v mé fantasii žije: upírem přilétá a krev mou pije – ret jeho zmodralý a skelný zrak mi slova šeptá – hledí na mne tak, že běs mne jíme. – Širým světem bloudím a stále... všude oči jeho zřím, jak táží se: Zda provinil se čím?... Zda právo mám, když bez viny jej soudím?! – Tak uštván, vlastního se boje stínu, bych smířil jej a odčinil svou vinu, tak vzlétnu vysoko, kam stačí zrak: pak dolů skok – –! Snad budu klidným pak!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

463. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KONTEMPLACE. (Josef Svatopluk Machar)
  2. Mně přítel milku odloudil (František Ladislav Menhard Litoměřický)
  3. II. Od ženy svojí odtrh jsem se mocí, (Antonín Klášterský)
  4. Lásko moje, vlasti veledrahá! (František Sušil)
  5. Básník. (Vratislav Kazimír Šembera)
  6. SÁM SOBĚ. (Antonín Klášterský)
  7. 50. Což mi platno, že mám sester toli? (František Sušil)
  8. PÍSEŇ EROTICKÁ! (Adolf Racek)
  9. V neklidné noci. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Z CEST. (Irma Geisslová)