ELEGIE –

Fred Grygar

Jenom v té jizbě s hlavou nepokrytou a na rtech s tichým šeptem modlitby bych vyplakal všechnu svou lásku skrytou – vkročiv té do jizby. Vzduch chvěje se – je slyšet klapot mlýnů, švíření drůbeže, zas vidím staruchu, a matným přeletem se stopa drahých stínů teď chvěje ve vzduchu – – –. Cos jako smutek neskonale tklivý, a touha pohledu do světa jiného mi v duši vrcholí ve výkřik úpěnlivý života smutného – – –. Tam za lesem na hřbitově tom veském v objetí měkkém vzkvetlých jabloní cos vyčítá a spito vlastním steskem blíž ke mně nakloní svou hlavu vypiatou, jež ani hlavou není, a v dumách lesem letí ke mně hlas (Je láska krve? Jsou v ní políbení?): Ecce posteritas! –

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

757. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  2. None (Emanuel Miřiovský)
  3. PÍSNĚ (Jaroslav Vrchlický)
  4. Marii. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Ó, tiché, vzdušné zjevení... (Rudolf Richard Hofmeister)
  6. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  7. Národní píseň. (Karel Babánek)
  8. V PROBUZENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Dětské sonety. (Xaver Dvořák)
  10. KRISTUS. (František Kvapil)