Zasmušil se Nemoj, stará hlava,

Petr Bezruč

Zasmušil se Nemoj, stará hlava, Zasmušil se Nemoj, stará hlava,
starý ctitel starodávných chlastů: každý den jdou i jihu ansichtskarty: rudým vínem opájí se mladý, mladý ještěr rodu tuarata. V kursu stoupli u Běláku rusi, ku konci se bečky nachýlily, kde klid božský a sen věčný snily rodné sestry – drobné ještěřičky, co při Znojmě světlo boží zřely – Tlamu roztáh a je všecky sežrol, krutě sežrol, dalek milosrdí, mladý ještěr rodu tuatara.
22 Drž pysk, nebruč, Nemoj, stará hlavo! Takys jednou mladý býval ještěr, mladý ještěr rodu tuatary. Takys jednou pod lucernou ležel, a být nebýt fůry čackých rusů a být nebýt bečky ještěřiček (co vyrostly na pažitu Znojma), neškrabal by dneska starý ještěr, starý ještěr rodu tuatara bílé písmo dolů do Běláku, tam, kde hory na úpatí strmé vyhřívá se bílý mladý ještěr, mladý ještěr rodu tuatary. S pece dolů čumí starý ještěr, starý ještěr rodu tuatary, ze všech končin táhnou staré baby, staré baby, staří kostelníci, po zdraví se stále vyptávají, moudré rady fůrou s sebou vezou – 23 Dolů s pece skočí starý ještěr, zpoza pece dlouhou lapne fajku, dlouhou fajku, lepších časů symbol! A juž ze vrat svinským žene trapem staré baby, staré kostelníky, moudré rady, různé otazníky – však čas přijde, přijde starý ještěr! 24