FRANTIŠKU KALLOVI

Petr Bezruč

FRANTIŠKU KALLOVI FRANTIŠKU KALLOVI
 22. V. 1859 – 22. V. 1919. Dnes po čtyrleté světové té bouři, kdy zlaté slunko z mraků zírá ven, kmet velebný, jenž celý život kouří, hřmí na partaje, ven je žene zle, v úřední vědě všecky předčí o sáh, kmet velebný, jenž šedesátky dosáh a pyšné růže zlatém na krágle, jenž aktů popsal stohy již a snopy, jenž v amtě v roce přes tři sta dnů topí a ku radostem světa přímo slepý, den každý deset hodin v amtě dřepí, nad akty dumy jako pavouk snová 27 a ctitelem je moku Gambrinova; když horko je, nad horkem žalně vzdychá a celou zimu jak z hmoždíře kýchá... kmet velebný buď námi pozdraven! 28
Básně v knize Neznámé verše:
  1. Z KOSTELCE
  2. Zrak nám hořel slzou suchou,
  3. Únor pryč, ta zimní stráž,
  4. FILIUS NATUS
  5. FILIA NATA
  6. Ty, jenž jsi celou duši vypěl
  7. Dnes v noci se mi zdálo
  8. Tak na Pegase – Vídeň sice
  9. Pro moc práce, pro moc žluči
  10. Zasmušil se Nemoj, stará hlava,
  11. Dva dny vichor, pak sibirská zima –
  12. FRANTIŠKU KALLOVI
  13. Na Lysé zas kmetík – vida!
  14. PISÁRKY – LES U BRNA
  15. VŮDCI NÁRODA
  16. KUŘÍM NAD BRNEM
  17. Moravskou zemí příč jsem šel,