NEHYŇ MI.

Josef Václav Frič

Nechřadni mi, jasná hvězdo moje! kdybys na azúru nebe mého zhasla, musil bych se v náruč bolesti své vrhnout, oltář nejčirejších tužeb ztrhnout, a má bytost, která blahem žasla, dokud na nivách se půvabů tvých pásla, zklamána by zchřadla též, jak světlo tvoje. Jist, že budeš poutí života mne vodit, nemohl bych sám pak temnou pouští chodit. Nevadni mi, kvítku můj truchlící! – kdyby vnady tvé mi náhle svadly, musel bych se ztopit v náruč té bolesti, že tak něžná krása musila odkvésti, a mých písní zvuky za tebou by chřadly; a bludičky snů mých, v tvůj by hrob zapadly, bez potěchy světu odumírající. Zpamatujž se tedy, kvítku milý, bledý, oželel bych příliš potěšné tvé hledy.

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

610. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XIX. Vy světel zřídla hvězdnatá, (Vítězslav Hálek)
  2. Na hvězdy. (Václav Jaromír Picek)
  3. První a poslední obraz. (Václav Antonín Crha)
  4. Hvězda. (Anna Vlastimila Růžičková)
  5. Ta jedna slza Tvá. (Ervín Špindler)
  6. VEČERNÍ PÍSEŇ ZOUFALÉHO. (František Kvapil)
  7. 143. Černá noc se nad mnou rozkřídlila, (Jan Kollár)
  8. 206. Milená hvězda mi vzplanula (Eduard Just)
  9. Jak mne to táhne tam, (Marie Čacká)
  10. Šťastný cestovatel. (Simeon Karel Macháček)