XXI Jsi mocný jako hrdý král,
Tereza Dubrovská
Jsi mocný jako hrdý král,
Básně v knize Černí a modří ptáci:
- I To bylo jarní, bílé odpoledne,
- II Ty můj pěvče hrdý, pluješ kol těch strání
- III Ty věříš ve mne, víra Tvá mne sílí
- IV Na moře hledím, jeho dálky siné,
- V Dnes je mi těžko, pláče duše moje,
- VI Sním o štěstí, jež jako leknín bledý
- VII Cítíš moji lásku, jak Tě obejímá?
- VIII Vy zasněné a drahé moje oči,
- IX Kde jsi? Má duše Tebe hledá,
- X Má duše potkat musela tu Tebe,
- XI Dám tušit Tobě Tvojí země krásy,
- XII Miluji Tvé oči, které něhou září,
- XIII Kdyby se má duše s Tebou setkat měla,
- XIV Kdyby ses mne zeptal: „Jaké jsou mé zraky?“
- XV Už přešel týden – a já ještě žiji,
- XVI Dál žitím půjdeš, tam kde slunce stojí
- XVII To bude den svým smutkem neskonalý,
- XVIII Jak orel pyšně létáš nad vodami,
- XIX Květ oleandrů na svém psacím stole,
- XX Těžkou mukou projít musela jsem,
- XXI Jsi mocný jako hrdý král,
- XXII Jak to štěstí přišlo, sama nevím ani,
- XXIII Kde jsi, Ty moje pohádko skvělá,
- XXIV Mé sny jsou čární, modří ptáci,
- XXV Klid se vrací v duši moji,
- XXVI Ta radost velká, závratná tak byla,
- XXVII Ta vroucí píseň, vřelá moje láska
- XXVIII Nad hvězdnými světy, širým oceánem
- XXIX Zvuk Tvého hlasu slyším stále,
- XXX Jsi dobrý tak a jak ten orel smělý,
- XXXI Co se Ti, duše má, zdálo?
- XXXII Jak bludný poutník půjdu dále světem,
- XXXIII Má duše váhá napojit se z číše,
- XXXIV Ač vzdálena, jsem Tobě tolik blízka,
- XXXV Tvou blízkost cítím jako úsvit ranní,
- XXXVI Plakala jsem, oči moje pálí,
- XXXVII Kdybys věděl, kterak čekám na Tě,
- XXXVIII Tak málo rád mne máš,
- XXXIX Tvé pyšné srdce kamenné
- XXXX To srdce vem, jež utýrané v bolu
- XXXXI Zda máš mne rád, ó řekni, drahý, ano!
- XXXXII O to štěstí své se tolik bojím,
- XXXXIII Nic nesmím čekat od Tebe zde v žití,
- XXXXIV Ne, čistou duši moji, která snivá tak
- XXXXV Nech cestou dál mne jít,
- XXXXVI V mém žití, kdyby slunce zapadalo,
- XXXXVII Miluji Tebe duší svojí celou,
- XXXXVIII Ač vzdálen Jsi, přec mluvím s Tebou, milý,
- XXXXIX Chtějí vzít mi víru v Tebe,
- L Mně neříkejte, že mne hoden není –
- LI Jsem více mrtvá nežli živá –
- LII Ta ulice je dlouhá, tichá,
- LIII Má touho šílená, co z tebe zbylo?
- LIV Vše jako dřív a přec, jak prázdno je tu,
- LV Tak, jako tehdy, když jsem poznala Tě
- LVI Mně zdá se zas, že s Tebou jdu v tom kraji,
- LVII Když musíme se rozloučit –
- LVIII Vše musí skončit jednou –
- LIX Ta nejistota – muka jsou to stálá,
- LX Jsou dýky ostřejší Tvá tvrdá slova,