Slečně R*

Josef Václav Frič

Tisíce jisker v duši mé horoucích navrátilo se polekaných zpět; neznal se k ním ten hluchoněmý svět a duše má ta mřela bez ohlasů vroucích. Můj bože! je to sen? tisíce žhoucích teď náhle zvuků slyším slavně znět, tisíce jisker požehnaný květ probouzí spitou duši v ňádrech mroucích. Vy geniové snů mých ztroskotaných, vy ohlasy mých písní oplakaných, vy ženy, jež jsem druhdy milovával, – Ne darmo duch mne matky vychovával, syn její promění své slabé milování, v posvátně-vděčné za vás bojování!

Patří do shluku

dosoudit, jež, vzpor, edvard, vyšínský, slast, marinos, výslovný, marina, slastný

75. báseň z celkových 479

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IV. Tu zlaté mraky nám se otevřely, (Gustav Pfleger Moravský)
  2. XVI. Ó kéž co perla okamžik jen letný (Gustav Pfleger Moravský)
  3. Františce F... (Gustav Pfleger Moravský)
  4. Z Nočních Dumek. (Gustav Pfleger Moravský)
  5. XXVI. Tisíce let bloudím, (Adolf Heyduk)
  6. Intermezzo noční. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Tužba. (Vilém Ambrož)
  8. ZLOMKY Z DENNÍKU. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Elegie. (Emanuel Miřiovský)
  10. Věnování. (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)