VZDOR.

Rudolf Illový

NOC rozložila nad městem již peruť svou. Sta černých komínů zde trčí do výše. Již smutky všechny zapadly snů do říše. Spí město, zemdleno jsouc denní únavou. A nade městem spícím hustá leží tma. Jen nad komíny svítí ve tmu očí dvé. Toť oči jakés divé, oči ohnivé, jak záře tajemná a skrytá, neznámá. A energie mocná srší z jejich zor, neb velká síla v nich, v nich síla odvahy, zří pevně v bídy kraj, v kraj strasti, námahy, to po své říši rozhlíží se vladař vzdor.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

545. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DO BOJE. (Ferdinand Písecký)
  2. Chvíle (Otokar Fischer)
  3. Bořek. (Antal Stašek)
  4. Výkřiky. (Augustin Eugen Mužík)
  5. V neklidné noci. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Sonet za červnového poledne. (Josef Svatopluk Machar)
  7. SOCHA V POLI. (Jan Opolský)
  8. Propast pekla. (Adolf Brabec)
  9. VZBUZENÍ OPUŠTĚNÉHO ŽOLDNÉŘE. (Arnošt Ráž)
  10. Úředník. (Matěj Anastazia Šimáček)