VZDOR.

Rudolf Illový

VZDOR.
NOC rozložila nad městem již peruť svou. Sta černých komínů zde trčí do výše. Již smutky všechny zapadly snů do říše. Spí město, zemdleno jsouc denní únavou. A nade městem spícím hustá leží tma. Jen nad komíny svítí ve tmu očí dvé. Toť oči jakés divé, oči ohnivé, jak záře tajemná a skrytá, neznámá. A energie mocná srší z jejich zor, neb velká síla v nich, v nich síla odvahy, zří pevně v bídy kraj, v kraj strasti, námahy, to po své říši rozhlíží se vladař vzdor. 8