HUDBA V POUSTEVNĚ.

Rudolf Illový

HUDBA V POUSTEVNĚ.
ZAS duše v poustevně své samotna je a soumrak zvolna se zas na ni snáší. Jen na vás vzpomínka mně chmury plaší, vy, jež jste přišla ke mně z tuch mých kraje. V poustevnu vnesla jste vy radost máje. Je kol ní jaro, pučí vše a raší – Již v daleku jste, z něhy ale vaší vyzněla hudba, v samotách jež hraje. A zjev váš když sem kráčeti zřím v přítmí, vždy mlčky podávám mu ruku svoji a znovu zas mnou bouřlivé zní rytmy. K nim v souzvuku se píseň má dál pojí, když tóny jejich začnou v duši znít mi. ...Z vás na vždy hudba zbyla v duši mojí. 47