Z GHETTA.

Rudolf Illový

Z GHETTA.
CHTĚLA bys z ghetta, duch tvůj kam vzlétá, chtěla bys z ghetta, chtěla bys ven? Chtěla bys z ghetta, v němž jako kletá princezna z báje o kráse světa, milenko drahá, často sníš sen? Chtěla bys z ghetta? Chtěla bys jíti natrhat kvítí, chtěla bys jíti do niv a lad? Chtěla bys jíti, kde bys se spíti nádherou mohla, chtěla bys zříti měšťany, šlechtu, krále a hrad? Ghetto tě dusí a se ti hnusí, ghetto tě dusí, ghetto tě rve, ghetto tě dusí, nosit kde musí skvrny žid žluté, potupy zkusí milenec tvůj, jejž každý rád štve. Z ghetta bys chtěla, kdybys jen směla, z ghetta bys chtěla v dáli se brát, z ghetta bys chtěla, bys nebe zřela, o lásce píseň v přírodě pěla: kol ghetta je však natažen drát. Nemůžeš z ghetta! 10