XXXV. Vítej, jarní bílá růže!

Vincenc Furch

Vítej, jarní bílá růže! Žádná škvrna na tvém těle, Ni rudě hoří tvůj plamen, Jakoby jsi z tmavé země Mízu do sebe nessála, Jak bys zemským tvorů ohněm Jen ty jediná neplála – A vážný tvůj hled, jakby chtěl Kárat sestry plesající, A jim hlásat pravdy slova. – Tebe má si člověk volit Za svůj obrazec na zemi, Jak ty, on zrozenec země, Má se chránit škvrny zemské, Jak ty on má plápolati Svatým jenom ohněm čistým, Vyšší sobě klada účel Nade pouhou rozkoš těla, Nade vášní požár divý!

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

716. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIMNÍ MEDITACE. (Adolf Brabec)
  2. TANEC JEPIC. (František Serafínský Procházka)
  3. III. Růže, růže! v temném stínu (Josef Václav Frič)
  4. None (Josef Holý)
  5. GOETHE. (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. VER SACRUM. (Xaver Dvořák)
  7. STÍNEM I JASEM. (Čechoslav Ostravický)
  8. Vina. (Jaroslav Vrchlický)
  9. JDA KOLEM HROBU NEZNÁMÉHO ČLOVĚKA. (Jaroslav Vrchlický)
  10. NĚMÝ VEČER. (Božena Benešová)