1. SMUTEK.

Jaroslav Haasz

Mezi travou na lagúně pučí kvítek fialový; proč mé srdce touhou stůně, snad ti zraky moje poví. Ještě v chrámech fialově obrazy jsou zavěšeny; nechceš-li mně státi v slově, nemá žití pro mne ceny. Růžově a bíle kvetou broskve, mandle s meruňkami, a v mé modlitby se pletou líce tvé, tvůj obraz známý. Odvrať se, když se ti dvoří, nevěř světa svodům novým, sic mne navždy skryje v moři západ rouchem fialovým!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dělat, chudák, koukat, nos, kapsa, huba, počkat, krk, vyndat, čert

475. báseň z celkových 674

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Příznivcům svým. (František Jaromír Rubeš)
  2. X. Nemohu to vypovědět, (Jan Vlk)
  3. XIV. Vzácná milá. (František Serafínský Procházka)
  4. báseň bez názvu (Karel Leger)
  5. POSLEDNÍ RADOST. (František Soldan)
  6. Venkovská beseda. (Václav Antonín Crha)
  7. 164. Jinoch k staré nevěstě. (Matěj Josef Sychra)
  8. Hu vokýnka. (Antonín Klášterský)
  9. 411. Právě když se úcta tuto dála, (Jan Kollár)
  10. Šňupka. (František Jaromír Rubeš)