5. S BOHEM!

Jaroslav Haasz

Rybářským člunem jsem na moře daleko plul, široké moře má prostřený hostiný stůl; co třírohých plachet tam hrálo, můj bože, hned žlutých, jak šafrán, hned nahnědlých, z Chioggie, než začaly s vlnami vichry své hádky. Co rybářů již se nevrátí zpátky! S válečnou lodí jsem do světa širého jel, cítil, jak střelami mlhavý obzor se chvěl, třás železný obr se v nárazu pum, jak pod nohou bahno, jak zestárlý dům, a plakaly milé, a slzely matky. Co vojínů již se nevrátí zpátky! Chceš-li se smáti a dráždit můj cit, poutnickou hůl moh bych do ruky vzít, zřít kostely valné, kde tisíce svěc, zřít kláštery zářné, jak zlatitá klec, kde zbožné jsou oči a Madonn zrak sladký. Co poutníků již se nevrátí zpátky!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

398. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Píseň rybářky. (Josef Václav Frič)
  2. BEZVĚTŘÍ (Otokar Fischer)
  3. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  4. Loď času. (Augustin Eugen Mužík)
  5. NA PŘÍDĚ. (Adolf Heyduk)
  6. Noci na Arkoně. (František Táborský)
  7. Ryba (Stanislav Kostka Neumann)
  8. NÁMOŘNICKÁ PÍSNIČKA (Stanislav Kostka Neumann)
  9. JAROSLAVU VRCHLICKÉMU (Eduard Albert)
  10. JAK LODI JSEM... (Karel Červinka)