Touha po domovu.

Vincenc Furch

Po domovu toužím zase! Chtěl bych ony kraje zříti, Kdež mi v dávno zašlém čase První květlo vonné kvítí. Kde sem v matčiném náručí Ještě neznal světa hněvy, Neznal, co nyní mučí, Jenom zpíval sladké zpěvy. Kdež sem beze vší starosti S druhy svými jen se bavil, Kdežto sem s novou radostí Každé nové ráno slavil. Kdežto sem o jasné čelo Sobě vinul pestré kvítí, Kdež srdce ještě smělo Volně a radostně bíti. Chtěl bych v matčiném náručí Zpívat jako v dávném čase, Zapomněl bych, co mučí Po domovu toužím zase.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

299. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  2. NAD HROBEM MATČINÝM. (Rudolf Pokorný)
  3. I. Životem svěžím chví se země – (Rudolf Pokorný)
  4. NÁVRAT (František Odvalil)
  5. Intimní dialogy. (Jaroslav Vrchlický)
  6. 5 Co už v tom mém živobytí dnů mi jako tráva svadlo, (Jan Neruda)
  7. Hrozno! (Adolf Heyduk)
  8. SVATEBNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  9. DNY MLÁDÍ. (Zdeněk Krušina)
  10. A nechci zpívat truchlivě! (Jiljí Vratislav Jahn)