Hrozno!

Adolf Heyduk

Ó hrozno! – Umíráš! Já bez tebe mám žíti? Kde květných polibků mých kvésti bude sad? Co pro mne slunce pak, co štěstí vlnobití? Kým bude dozrávat mé duše vinohrad? Čím zkvetou písně mé, když září ne tvých vděků? Kdo v spící jejich hruď jim vdechne citů pel? Kdo mysli peruť dá a chorým ňadrům léku? Kdo vlíbá do čela snů štěstí sladký žel? Kdo slovem jediným vzdor bouře v lebce zmůže a něžně promění ji v božství slunný chrám, kde kvetou rozkoše a štěstí věčné růže? Kam zanese mě žal, až bloudit budu sám? Až ty mi odejdeš, stesk v žití tmu mně vnočí, vždyť navždy duši mé tvůj zmizí jarní zjev, a žárem lítosti mi slzet budou oči a mořem výkřiků má všecka shoří krev. –

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

65. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  2. NAD HROBEM MATČINÝM. (Rudolf Pokorný)
  3. Polibky. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Se skrání mých již věnec spad. (Ervín Špindler)
  5. MRZÁK A KRÁSKA (Jiří Mahen)
  6. Intimní dialogy. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Adagio. (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. Dětem. (Anna Simerská)
  9. None (František Serafínský Procházka)
  10. JARNÍ VÁNKY. (Ludvík Lošťák)