Andante.

Milan Fučík

Slyšíš má duše v melancholii své našich smutků delikátní píseň(Na) andante pohřební v pochodu rytmu jež v hloubce se tichounce ztrácí(Na) Bojíš se duše má že by nám srdce puklo v těch molových akkordů nářcích(Na) Viď chtěla bys z dálky tak slyšet zas veselou písničku leta(Na) a uvidět v pastelu vybledlém sladké ty dny oh zase(Na) Jak v lesích jsme bloudili obliti vůní a přidušeným světlem ale ne sami(Na) jak v rozkošně vlahých nocích jsme se hloupému měsíci smáli ale ne sami(Na) jak v růžových jitrech jsme chválili slunce jež prškou nás kropilo zlatou ale ne sami(Na) jak šeptali jsme tiše a líbali vášnivě v objetích dlouhých ale ne sami(Na) viď duše má věrná nikdy však sami(Na) Však jak bychom sami tak choditi mohli po lesích kdyby nás Její nevedly oči(Na) co by nás vábila noc i s lunou bez Její záře a tepla a dechu(Na) jak bychom dovedli zpívat tak krásně kdyby nám Ona nepěla napřed(Na) a koho bychom líbali než Ji a komu tak šeptali tiše a vroucně(Na) oh kde byly dnů našich letních sálavé barvy bez Ní(Na) Však dík jsme Jí vzdali za všecky dary a milosť a přízeň(Na) Jí oltářík jsme zasvětili zlatý a ctili ji oddaně vděčně(Na) a věčnou lásky zapálili lampu oleje nalivše citů(Na) Chceš spít se vzpomínkou má duše žal svůj v ní utopit a tiše zapomnít(Na) na bouři divokou jež zhroutila oltář nám unesla světici s potupným sveřepým smíchem(Na) Poznáš jen bídu ve vzpomínky pastelu bledém a uprchlé vůně dávno mrtvého štěstí(Na) tu zmlklou píseň jásavou už nedovedeš zazpívat má duše(Na) v andante pohřebním jež v tónů nářcích se v hloubce tichounce ztrácí(Na) jen bolestné uslyšíš Bylo a zoufalé Marně marně ach marně(Na)

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

121. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KLID JARNÍHO VEČERA. (Josef Rosenzweig-Moir)
  2. NA VIOLE D’AMOUR. (Bohdan Kaminský)
  3. 14. Tak tiše hřbitov leží (Josef Kuchař)
  4. X. Smutku! z ňader nočních viol, (Jaroslav Vrchlický)
  5. Óda na dlouhé šosy. (Bohdan Kaminský)
  6. Dnes v neděli červen rozbujel (Stanislav Kostka Neumann)
  7. SKLAMÁNÍ. (Otakar Theer)
  8. Co já zde pěju v bájném lásky dómu, (Jan Neruda)
  9. SKŘIVÁNČÍ PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)
  10. 168. Spí v tom hrobě hudec, v čistém duši tónu vypustil, (František Sušil)