XXXI. Když rozum káže: „pomalu“, tu srdce velí „v před“;

Josef Kubelka

Když rozum káže: „pomalu“, tu srdce velí „v před“; když rozum velí k rozvaze, ždá srdce v smělý let: je srdce žáče nemoudré a rozum kantorem, – čím je mu zápal nadšení, čím citu skvělý vznět?! Ve sporu věčném věru jsou, však přec je sblíží los: když Eros pružný napne luk, tu oba želí v sled. Máť lstivé bůže střely dvě: z nich jedné srdce v terč, pak druhým šípem rozumu do paty střelí hned.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

209. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLAVNÁ KOŘIST (Antonín Sova)
  2. VI. Když Pochybnost své stáhne zase drápy (Antonín Klášterský)
  3. Když první lovec zamračený vstanul ( H. Uden)
  4. CESTOU REVÍREM POD HAZENBURKEM. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Hrdě! (Adolf Heyduk)
  6. Ze studií k „Štěstí“. IV. (Josef Svatopluk Machar)
  7. CESTOU OD MILÉ. (Ferdinand Tomek)
  8. Kořist umění (Antonín Sova)
  9. Tebe chci! (Adolf Heyduk)
  10. NA KRATOCHVÍLI. (Antonín Klášterský)