II. Zní melodie sladce mohutná...!

Irma Geisslová

Zní melodie sladce mohutná...! I zdá se mi, že duše umění jak Bůh se vznáší světem všednosti a mořem bolův plným úpění a sirou, pustou pouští našich vin i mrazným krajem těžkých sklamání – ten Bůh, jenž láska byl a bud vždy, jenž všední noc nám mění v svítání, klam ve vítězství, v jásot utrpení, a tak se vznáší kol, mír na čele, a na rtech svatý úsměv odpuštění!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

429. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. OKNA VEČER. (Adolf Brabec)
  2. Geniu hudby. (Jaroslav Vrchlický)
  3. TVÉ BYTOSTI. (Adolf Brabec)
  4. Po klekání. (Augustin Eugen Mužík)
  5. Angelus Dei. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Housle v duši. (Zikmund Winter)
  7. XVIII. Oh! jak rád si vycházím v noci stín (Gustav Pfleger Moravský)
  8. Ty’s mně byla milá melodie (Jan Neruda)
  9. VEČER. (Jaroslav Vrchlický)
  10. STROMY (Otokar Fischer)