STESK DUŠE.

Karel Babánek

To na podzim již bylo, mlhy v horách se střely po lesích, vzduch jimi vlhký byl studený – jak musselínem potáh’ by celý kraj, v dál stajený se ztrácel. Na zvráceným jsem obrazem stál břehu, ve vodě zvlněně se stromy chvěly, a oblaka s předtuchou blízkých sněhů nad zemí propadlá nehybně stála. Klid opuštěných míst se vlekl kolem, stesk zašlého, chvil důvěrných kdys dávno – dech květů svadlých s pokoseným stvolem, trav posečených již na loukách duše.

Patří do shluku

ocún, luka, jeseň, podzim, podzimní, listí, zvadnout, sychravý, chladný, strniště

53. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Západy. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Píseň konečná. (Jan Červenka)
  3. XV. Podzimní lístek. (Josef Svatopluk Machar)
  4. TOUHA (Petr Fingal)
  5. Parnasie. (Adolf Heyduk)
  6. MLÁDÍ. (Karel Václav Rais)
  7. Lesem. (Adolf Brabec)
  8. LXXVI. Kdy tichá vlažička šustí (František Ladislav Čelakovský)
  9. RATIMOV (Josef František Karas)
  10. VI. Kde po lukách dnes hledám parnasii, (František Leubner)