XXXVIII. Můj kantor Život do zlaté knihy

František Leubner

Můj kantor Život do zlaté knihy jen málo mi znamenal dnův: odřeným škamnám za školu chodil a na pastvách u ohňů k pohádkám sedal, neb živou vodu hledal na lukách kvetoucích snův. A přec dar Ducha svatého maje, ku čtení záhad měl schop i k regulím de-tri, k lámaným počtům: co láme nám vaz, proč ruce se lomí, kam bez berlí jde chromý, kolik stop hloubky je hrob. zkouší věčnou reguli de-tri, On, ona i ono,“ dím vhod. Kde neznáma druhá (na houbách třetí), ta hledá se srdcem i za vrchy pěti, pak otec, matka, děti v součtu jsou jediný rod. Nic platno... Hněvám kmotřinku školy, co za humny upřádá len, jenž darem z našich donesen trlic... A přede a přede a trhá zas niti, my pod lopuchou skryti tomu se divíme jen. Cos láká kdys k Života škole a poslouchám pod okny tich, jak housličky kantor k svátkům si ladí. Hej, chce se mi zpívat s ním, jásat a smát se, Smrt kmotra hrozí krátce zápisem do černých knih. Tak nejsem chuďas ve zlaté knize, kdež o černou není co dbát. Ej mudrci“ – vstříc mi pohádkář volá tož to jest tvé moudrosti hluboký nález? Měj kantor sobotáles, k nám ty se zase pojď hřát!“

Patří do shluku

nit, len, příst, kolovrátek, cívka, přádlo, kužel, příze, nitka, vrčet

142. báseň z celkových 339

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na přástkách. (Adolf Heyduk)
  2. Něco za něco. (Adolf Heyduk)
  3. MATČIN NEBEKLÍČ. (Karel Mašek)
  4. Jsou ty naše kraje... (Josef Václav Sládek)
  5. Švadlenka. (Václav Antonín Crha)
  6. Dar úkoje. (Adolf Heyduk)
  7. X   Jednou zrána, když jsi četla, (Stanislav Kostka Neumann)
  8. Den práce. (Josef Václav Sládek)
  9. KÁMEN (Stanislav Kostka Neumann)
  10. Poklad po babičce. (Adolf Heyduk)