LXXV. Jest jitro s provoda. Den nad ovlhlé lesy

František Leubner

Jest jitro s provoda. Den nad ovlhlé lesy mlh nádech vypil k blankytu, v jas nad líchami skřivan jásá kdesi, jař zelená se po žitu. Sníh, v ručej roztálý, skal přes útesy v mech hvozdů v úžlabí se řine korytu, z luk nad slatinou kvílí plachých čejek děsy, květ puká z listů závitu. Dech polí tetelivých vln v dne voní plesy. Zas touha života plá v řasy úkrytu, – vstříc slunci čelo bez clon chmur: Ó Vesno, zde jsi, k nám vítej, vítej k pobytu! Hor dálné vlny beze sněhů se vzpomínavě modrají jak moře z výsep slunných břehů. – Zas padni mlha na mou stezku, z ní chladnou rukou potají mně k hrudi sáhni, družný stesku, – nechť! Hlavu z mlh myl's rosou jasnou, než pašije se zpívají a velkým pátkem světla hasnou.

Patří do shluku

úlek, rmut, zádava, úděs, úsluha, pocel, výtka, hniloba, poklekat, jáhen

74. báseň z celkových 284

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXI. Podrostek smrčí na paseči slunné (František Leubner)
  2. LIII. Sklad – rozklad – sklad jde vlny proud (František Leubner)
  3. MOTU QUIETO. (František Leubner)
  4. NA ZELENÝ ČTVRTEK. (Augustin Eugen Mužík)
  5. TAJEMNÉ TUNĚ. (Bohumil Adámek)
  6. OTEVŘENÍ HROBU SVATÉ CECILIE. (František Leubner)
  7. IN VOCE EXULTATIONIS ET SALUTIS (František Leubner)
  8. LXVI. Lesy, lesy – vlny moře (František Leubner)
  9. IX. VOX COELESTIS. (František Leubner)
  10. ŘEŘABÍ. (Bohumil Adámek)