III. Šel Adam s pole, znaven prací trudnou,

František Leubner

III.
Šel Adam s pole, znaven prací trudnou, Šel Adam s pole, znaven prací trudnou,
kde potem, slzou tvrdou hroudu rosil, již Bůh jen bodláčím a trním osil, že Eva vyslechla řeč ďábla svůdnou. Den bílý zhasl, červánky jen rudnou, srp luny lehké mráčky s nebe skosil, kde Tvůrce božský zlaté hvězdy rozsil, by zřely v lidí dráhu světem bludnou. Vstříc muži ženy obličej plál bledý; jí k boku sedl, klid jim duší vane, když k zářné bráně rajské pjali hledy: „Ať s čela pot a s očí slza kane, přec uneseme těžké žití bědy, neb štěstí vzpomínka nám v srdci plane!“ 9

Kniha Na okrajích kancionálu života (1897)
Autor František Leubner