III. Šel Adam s pole, znaven prací trudnou,

František Leubner

Šel Adam s pole, znaven prací trudnou, kde potem, slzou tvrdou hroudu rosil, již Bůh jen bodláčím a trním osil, že Eva vyslechla řeč ďábla svůdnou. Den bílý zhasl, červánky jen rudnou, srp luny lehké mráčky s nebe skosil, kde Tvůrce božský zlaté hvězdy rozsil, by zřely v lidí dráhu světem bludnou. Vstříc muži ženy obličej plál bledý; jí k boku sedl, klid jim duší vane, když k zářné bráně rajské pjali hledy: „Ať s čela pot a s očí slza kane, přec uneseme těžké žití bědy, neb štěstí vzpomínka nám v srdci plane!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

265. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  2. ROZSEVAČ. (Augustin Eugen Mužík)
  3. JITRO. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  4. Na Krasu. (Růžena Jesenská)
  5. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)
  6. ORÁČ. (František Serafínský Procházka)
  7. VEČER. (Augustin Eugen Mužík)
  8. 217. Tam žnou ženci jaří, srpové jim v hrsti se hemží, (František Sušil)
  9. Píseň klasů. (Jaroslav Vrchlický)
  10. II. Tak prostá lidu vypravuje báje: (František Leubner)