Do Emaus.

František Leubner

Má duše, věčna do Emaus je cesta nedaleká, – nuž co tě, smutná duše, rci, co tě přece leká? Mne cesta, Bože, neleká. Však co mně síly vzpruží, když cestou nikdo ke mně se v lásce nepřidruží? Zdas uvážila v hoři svém, co u cíle tě čeká? Bůh pravdy chléb a smíru tam láme pro člověka. Já za tím chlebem pospíchám, – jen co mě cestou vzpruží, když ke mně nikdo, nikdo se s láskou nepřidruží? Zřím v pláči nazpět: nadějí tam hroby zapadají, zřím s vírou před se: nové již tam se otvírají. Když Bůh mi po bok nestane a dál mne neprovodí, ať aspoň srdce pošle, co samo žebrem chodí. To láskou žehná-li a dělí tvrdou žití skývu, já cestou půjdu šťastna v tom lásky světlém divu.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

1244. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. A přece vždy jen mlčelivě! (Jan Pelíšek)
  2. Naděje. (Václav Jaromír Picek)
  3. Intimní sonet. (Beneš Grünwald)
  4. POPELEC (Xaver Dvořák)
  5. Moři. I. (Růžena Jesenská)
  6. TOUHY MOJE... (František Hais)
  7. RŮŽE. (Alois Škampa)
  8. Holubičko! (Xaver Dvořák)
  9. MELANCHOLIE. (Božena Benešová)
  10. 41. Lásko! Lásko! ó ty sladký klame, (Jan Kollár)