Svatováclavská kaple.

František Leubner

Zde postůj chvíli! Velebná se koba, však tichá, chmurná klene v chrámu koutě. V prach kleknout v stesku vzpomínky zde zvou tě, že byla doba, byla jednou doba – – Co bouří svála divá věků zloba, zde vzpomínáš, jak nad hrobem se rmoutě, a srdce teskné zachvívá se v poutě, jímž spjaly je i bol i obžaloba... Zde kámen chladný tělo světce tají, jenž na vítězný zápol z hrobu vstane, až nejhůř bude v smutném českém kraji. Proč slzíš, – nevíš – nad ten hrob se chýle, když po velikém pátku v tichu vane tou kaplí plesný zpěv: „Vstal této chvíle...“

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

135. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  2. Všude mír a všude ticho, (Adolf Heyduk)
  3. VEČERNÍ CHVÍLE. (Jan Červenka)
  4. Hlas zvonu. (Adolf Heyduk)
  5. I. Klekání. (František Táborský)
  6. Šerá noc a truchlivá, (Rudolf Mayer)
  7. Jako poutník k svaté hoře (Adolf Heyduk)
  8. VERŠE SAMOTÁŘE. (Emanuel Čenkov)
  9. U kostela. (Růžena Jesenská)
  10. V ROZVALINÁCH (Alois Jirásek)