MED

Beneš Grünwald

Slast všecku v květech ukrytou po polích, nivách, po lese do úlu včela zanese, je stravou jí i záštitou. Tak divnou látkou je ten med: to tisíc ztuhlých krůpějí a dechů, jež se rozchvějí a už už mizí v širý svět. Pel vyvane i vůně snáz, než květ, jenž sám je míjivý; hmyz neúmorně slídivý přec uchvátí je ještě včas a z prchavého vyrobí tvar zjevnou stálost mající, tvar zlatý, sluncem jiskřící a tkaný v umné ozdoby. Tak, srdce, včelou hromadíš po dlouhý život plachý sen, dech blaha, dřív než rozptýlen, kmit slzy, dřív než skane níž. A z prchavých těch kořistí tkáš duši v chvíli vezdejší, to světlo stále jasnější, čím víc tu v tmách jsme nejisti.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1164. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ÚTOČNÁ PÍSEŇ. (František Taufer)
  2. Zlý kníže. (Eliška Krásnohorská)
  3. LÍPA (Stanislav Kostka Neumann)
  4. ZPĚV V NOCI ZPÍVANÝ. (František Taufer)
  5. PONOCOVÁNÍ. (František Taufer)
  6. KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)
  7. VEDRA. (Otokar Březina)
  8. Předtucha. (Xaver Dvořák)
  9. VČELY (Jan Opolský)
  10. BRÁNA MILOSTI. (Xaver Dvořák)