Jabloň košatá vyspěla nad došky zčernalé(Na)
na chalupníka se dívala uznale(Na)
měla ráda i ten tenoučký v poledne dým(Na)
jenž procházel střechou jak oběť za život k výšinám šedavým(Na)
Byly zde obětí čtyřem počasím ročním všecky snahy té rodiny(Na)
otce matky i dětí v hadrech nejprostší chudiny(Na)
Chalupa vše to dost dlouho skrývala před světem(Na)
ale sama už přitížit musila ke všem těm obětem(Na)
starobou která i jí stále hlodala v zdích(Na)
a v příliš provlhlých trámovích(Na)
A tu se v jabloni míza zčeřila(Na)
nad tuto domácnost do šířky větve své spustila(Na)
zlíbala zvětralou střechu i od skel rozbitých třpyt(Na)
tisícem květů ran tisíc toužila políbit(Na)
pelem a vůní a nejprudším bohatstvím citů(Na)
Chalupa omdlela v jejím přátelském skrytu(Na)
i práce ruch ač stále do tmy tu prodléval táhle(Na)
víc snu se teď podobal skoro stydliv z té nádhery náhlé(Na)
blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit
804. báseň z celkových 816
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
VANDA.
(Otakar Červinka)
-
VIII. Což se těžce srdce rozlučuje
(František Jaroslav Kamenický)
-
BOUŘE.
(Václav Věnceslav Ráb)
-
IX. Vidím stráni osloněnou,
(Václav Antonín Crha)
-
Vesna.
(Boleslav Jablonský)
-
XXXVIII. Čas dávno ještě není starcem;
(Vítězslav Hálek)
-
Nevinnosti, dcero nebes Pána,
(František Sušil)
-
94. Z cizých krajin přibyla k nám kněžna;
(František Sušil)
-
4. Slavěna.
(František Palacký)
-
XLII. Kaša přírody jsouc ctitelkyně
(František Jaroslav Kamenický)